Minulé ročníky

Historie Klapky

Na začátku byla jedna pověst, kterou nám naši vedoucí vyprávěli a my ji chtěli slyšet znova a znova. Pověst o muži bydlící se svou rodinou nedaleko osady Staré Hamry, který ve vzteku všechny zabil. Já vím, v tak zkráceném popisu to nezní nic moc, ale ještě teď vzpomínám jaké to bylo když nám to vedoucí vyprávěli. Příběh plný napětí a zvratů, z kterého vám někdy stávaly vlasy hrůzou. Bohužel už to naše vedoucí přestalo bavit vyprávět nám to pořád dokola a tak se rozhodli natočit o tom film.

Film nese název Kosti. To se psal rok 2006. Film se našim vedoucím, i když neměli žádné herecké zkušenosti povedl, jedinou chybkou bylo, že film neměl takovou dobrou atmosféru, jako když nám tuto pověst vedoucí povídali za tmy při svíčkách.

Film byl natočený, ale jak to všem pustit? A tak se zrodil nápad, udělat to formou předávání Oskarů. To ale ještě nikoho nenapadlo, že se s toho vyklube akce větších rozměrů. Tato premiéra filmu Kosti a předávání cen za nejlepší herecké výkony ve filmu dnes označujeme jako takový nultý ročník našeho filmového festivalu. Měli jsme červené koberce (bohužel nebyl červený), příjezd herců auty a mnoho dalšího na čem se pak Klapka stavěla.

Vedoucí to tak nadchlo, že se domluvili, udělat z toho filmový festival skautských amatérských filmů. Jak už jsem psal, stavělo se na základech nultého ročníku a pouze o rok později jsme už pořádali 1. ročník Příborské Klapky. Po očekávání, že se našeho filmového festivalu účastní alespoň 5 filmů, jsme byly zklamaní, ale i rádi za 2 snímky. Byl jim dokumentární film Expedice Retezat o putovním táboře příborských skautů do Rumunských hor a film našich bratrů a sester z Kolína – A.B.Svojsík vs. Mr. J.

Uběhly další dva roky a na řadě byl další ročník Příborské Klapky. Druhý ročník tohoto filmového festivalu si vzali pod svá křídla hlavně roveři a rangers příborského střediska, podporováni organizátory minulých ročníků. Dali jsme si hodně záležet hlavně na doprovodném programu a celá akce díky němu dostala ten správný ráz a druhý ročník Příborské Klapky se opravdu povedl. Nepřibilo jen zábavy, ale i soutěžních filmů. Třetího ročníku se zúčastnilo celkově filmů pět. Byl to snímek od kopřivnických skautů Tajemství domácích švestek, který získal ocenění za nejlepší film. Druhý nejlepší, podle mého však u diváků nejúspěšnější film od příborských roverů, komedie A co zítra…?, dále pak Kraken útočí a Tábor 2009, obojí z Kopřivnice a krátký studentský film Jak se krade na GMK.

Druhý ročník měl obrovský úspěch a hned bylo rozhodnuto, že bude následovat ročník 3. Naplánovali jsme si ho na rok 2011. Rok před dalším ročníkem nás však kontaktovali skauti z Kopřivnice, ze skautského centra Vanaivan, kteří se zúčastnili Klapky v minulém roce, že mají zájem o pořádání dalšího ročníku. Nakonec jsme jim nabídli, že budeme na přípravě Klapky spolupracovat a místo konání se bude střídat obrok mezi Příborem a Kopřivnicí. Kvůli tomu jsme odmazali z názvu slovo Příborská a tak vznikl projekt Klapka 2011.

Klapka 2011, v pořadí již třetí ročník tohoto skautského festivalu amaterských filmů přilákala bohužel jen 3 snímky. Jako vždy natočili svůj filmeček příborácí, kteří se účastnili s jejich telenovelou Divoká pouta. Dalším účastníkem byl kopřivnický oddíl stopaři, kteří jakožto spolupořádatelé natočili akční film Boj plyšových zvířátek proti používání formaldehydu. Posledním učastníkem byli skauti Rychvaldu se svým dobrodružným snímkem Kurzorem doprava.

4.ročník znova již Příborské klapky se zúčastnilo celkem 5 filmů, z toho byl 1 nesoutěžní. Filmy které na Klapce hostíme jsou čím dál víc a víc kvalitní a jde vidět, že si učastníci na nich dávají záležet. A jaké filmy se zúčastnily? Příborští roveři natočili volné pokračování své akční komedie A co zítra, tentokrát s přídomkem Dobrý den pro smrt. Opět k nám přijeli i skauti z Rychvaldu, tentokrát se svým snímkem Tajemství Jana Tleskače. Dalším účastníkem byli skauti z Rozžmitálu pod Tremšínem (až u Plzně), kteří přijeli se svým mystickým filmem s ještě mystičtějším názvem – Světlo. Poslední soutěžním snímek byl film od amatérských filmařů z Rožnova a jmenoval se Prediction. Snímek Mark vs. Wild, dokument o přežití v arktické přírodě, se pak zúčastnil mimo soutěž. A jak to dopadlo? Cenu za nejlepší ženskou roli dostala Brzda za svou roli vontky ve filmu Tajemství Jana Tleskače. Další dvě ceny pak zůstali na domácí půdě. Cenu za nejlepší mužskou roli dostal Vojta Koláček za svou roli Dona Mimoně ve filmu A co zítra 2. A jak už jsem naznačil cenu za nejlepší film získal snímek příborských roverů A co zítra 2: Dobrý den pro smrt.

Po tradiční roční odmlce se Příborská Klapka vrátila se svým 5.ročníkem. Stejně jako v minulém roce tak i tentokrát šlo poznat, že se filmy čím dál více zlepšují. Zúčastnilo se ho celkem 6 filmů. Svůj film samozřejmě představili domácí příborští vedoucí, kteří natočili fiktivní reality-show Návrat do divočiny. Opět přijeli i skauti z Rozžmitálu pod Tremšínem, kteří zkusili změnit žánr filmu a natočili akční komedii (S)Hitman 2 – Pytel na půdě. Dalšími přihlášenými byli skauti z Břeclavi s dokumentárním filmem O bratru Kňourkovi aneb Skaut má holá kolena a skauti z Krmelína se svým filmečkem Skauting je fajn aneb My jsme skauti z Krmelína. Dvojité zastoupení pak měli skauti a skautky z Boskovic. Skautky se představily s filmem Skautská historie (aneb ale znova) a skauti s filmem Mexické fazole plněné uzeným a škvarky s kysaným zelím a osmaženou cibulkou, který nakonec Klapku 2015 vyhrál.

V současné době běží přípravy 6. ročníku na plné obrátky a mi jen doufáme, že tento ročník bude stejně dobrý jako ty minulé. Na podzim roku 2017 ahoj.….